Doteky v zemi
14. 6. 2008
Doteky v zemi s pocitem viny
Jak nízko nad zemí plují těžké mraky
je máme ve vlasech, na špičkách stojíme stále
a listím zapadá tělo, jsou z deště stuhy
v trávy se ztrácejí v jejím stínu tak náhle
Od tebe jiskra stačí
na popel shoří stromy
v dobrém i ve zlém stojíš
doteky v zemi s pocitem viny
Jen voda tiše mluví
jak léto studí v duši
v chladném a stinném domě
doteky v zemi s pocitem viny
Na konci zlatých polí
jen zvonky do snů zněly
v tichém a mlžném ránu
doteky v zemi s pocitem viny
Když pro nás pohled končí
ubývá malých přání
v každém se z kroků zpomalíš
doteky v zemi s pocitem viny
Země mezi prsty protéká
ve strachu sama sebe schovává
a klečí ona v zemi samotná
ta kapka rosy, slza bezcenná
s pocitem viny
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
